Lyudy, yak korabli

Ya ne tvii brat, ty ne sestra moya
Nikoly ne rozkazui meni
Chto i v chomu ye vynen, na nashii zemli –
Lyudy, yak korabli
Kozen plyve poky hvylya nese
I poky hlyboka voda
Hlyboka i temna do samoho dna
Do samoho-samoho dna

Na hlybyni zustrichayutsya vsi
Tak niby v mori miscya nema
I trutsya bortamy, az stohne zemlya
Vid zavysti, pidlosti i zla
Chtos ne doplyv, bo iomu pomohly
Nabraty povni tryumy vody
Bo staty heroyamy toyi viiny
Duze hotily vony

Pryspiv:
A do bereha tyho hvyli nesut
Poraneni dushi zyvyh korabliv
A vid bereha znovu v more idut
Ti, hto viryv i pravdu znaty hotiv

Nash okean znaye bilshe, niz my –
Sekrety vsi u noho na dni
A my hodym zverhu, velyki i mali –
Lyudy yak korabli
Hordo plyvem i ne viryt nihto,
Shcho nym zacikavylos zlo
I sered vitriv my ne chuyem shchuriv,
Yaki prohryzayut nam dno

Pryspiv (2)