Cherez vsi rozluky

Kriz lita zeleni, cherez vsi rozluky
Prostyahayu, nene, ya do tebe ruky.
Ta shepochut kleny i shelestyat topoli,
Shcho do tebe, nene, ne diidu nikoly.

Pryspiv:
A ya vse idu, i vse tebe pytayu:
Yak tam selo? Chy vyshenky cvitut?..
Pyshu lysty. I sam ze yih chytayu,
Bo vze vony do tebe ne diidut.

Postoyu v pechali, u zurbi boljuchii.
Dovhymy nochamy spohad serce zmuchyt.
Vse viddav by, mamo, – molodist i sylu,
Tilky b znov pochuty movu tvoyu mylu.

Pryspiv