Ty neobhidna, ale, na zal, ne dlya zyttya.
Smertelna zbroya, shcho vyklykaye pochuttya.
Znachnu chastynu svoho nikchemnoho buttya,
Ya vse viddam, shchob uviity u zabuttya.
Pryspiv:
Ce ne potribno tobi!
Ce ne potribno meni!
My zahubyly sebe u cii bezhluzdii viini.
Ya bozevilnyi, ale, na zal, ne tilky ya.
Nas tak bahato, ale pid soncem ty odna.
Nikoly ya ne rozumiv svoyih brativ.
I zbozevoliv, koly svobodu ya hotiv.
Ya ne hochu povertatys do viiny i bolju!