De vsi moyi zithannya,
Promovy do stin, do vikon kordoniv?
Zanovo do sebe zvykayu,
Do svoyeyi novoyi podoby.
De z ce ya?
Zahubylas u sotnyah oblych...
De ya?
Svitlo v mozku temnycyah bolyt...
Tak shchorazu zminy pryhodyat –
Koly za plechyma kovzki potemky.
Nabrydly peremotky, povtory.
Sebe nanovo – nevpevnenym dotorkom...
De vsi zabuti vtraty,
Bez yakyh pochuvayeshsya mertvym?
Svit moyih zusyl ne vartyi,
Vse boljuche tak hochetsya sterty.