Rozpustyly verby hillya,
A divchata – kosy, –
Vsi zbyrayut teye zillya,
Shcho zrosyly rosy.
I meni z bo zakortilo
Toho zillya maty,
Doky lito ne zletilo,
Stav ioho zbyraty.
Vse zbyrayu ta i zbyrayu –
Az susidiv stydno,
Vydyvlyayu, vydyvlyayu –
Myloyi ne vydno.
Oi, ne te, napevno, zillya,
Ne ti verby-lozy,
Vydno, vpadut do vesillya
Ne odni shche rosy.