Pro hrih i vichnist

Tam, de tyha richka plyne,
De ozera, de stavy,
V chystim nebi ptaha lyne,
Nahyljus ya do travy.
Nahyljusya ya do kvitky,
Do bylynky bilya nih,
Rozpytayu v nyh pro vichnist
i pro zemnyi budennyi hrih.

Pryspiv:
Hrih zhubyty derevynu,
Dyku ptahu, zvirynu
I zirvaty dyvo-kvitku,
Shcho prynosyt nam vesnu.
Zabrudnyty hrih krynycyu,
Nebo, hmarku doshchovu,
Roztoptaty beznevynnu
Komashynku lisovu.

Vichnist – to budenna sprava:
Lis rostyty i ditei,
Zustrichaty svitli ranky,
Zyt dlya Boha i ljudei.
My tak prahnemo vsi domu,
V domi svitla i tepla,
Zabuvayemo z pry comu,
Shcho nash dim – usya Zemlya.

Pryspiv