Ne vida snu, v shchoden vyruye
U dolah Poltvy drevnii hrad,
Do neba tyahne vezi-ruky
I kvitne kvitom, nache sad.
Pryspiv:
Vin buv! Vin ye! Zavzdy vin bude –
Pradavnii, vichno yunyi Lviv!
i nihto nikoly ne pohube
Stola knyaziv i koroliv!
Ne spade lyst zelenyi v zovtni,
Drimayut levy do pory –
Dopoky viter syno-zovti
Nad mistom pestyt prapory.
Pryspiv
Shumy v shchoden, pradrevnii Lvove,
Pid soncem vichno molodym;
Tobi klyanemosya v ljubovi –
Dlya nas ty zavshe ye svyatym!