Kukala zozulya

Kukala zozulya, sila sy na hrushku,
Ne lihaite, hlopci, na moyu podushku.

Bo moya podushka hadvabom pokryta,
Yak sya mama diznat, to ya budu byta.

Zozulya kukala, pravdu povidala,
Ze ya tam ne budu, de-m sya vyhovala.

A keby ya znala, ze ya tu ne budu,
Ne nosyla by ya do horbochka vodu.

Ale by-m nosyla tam dale za horbok,
Tam dale za horbok, de shumnyi parobok.

Zozulya kukala v lisi na orisi,
Takoho ya ljublju v chornim kapeljusi.

Kukala zozulya v lisi na kameny,
Takoho ya ljublju v chervenim remeny.

Lyubyla-m yednoho, pravda ze shumnoho,
Ale sya hnivaly divchata o noho.