A do nashoi zahradechky

A do nashoi zahradechky
Yasne sonce svityt,
Posiyala moya myla (2)
Vshelyyaky kvity.

Posiyala, zahrabala,
Bila ruza zyshla,
Choho ze ty, moya myla, (2)
Do kasarni pryshla?

Ked les pryshla, sidai sobi,
Mozesh nochuvaty,
Na tii moyii postelychci (2)
Yednu nichku spaty.

Sila myla ta i zasnula,
Spala az do rana,
Rano vstala, zaplakala, (2)
Ze yei bolyt hlava.

Yak tya mala hlava bolyc,
Bylo mi povisty,
Dav by ya ty doshykuvac (2)
Doktora dovesty.

A yak doktor ku nii pryshov,
Zaraz yi odhadav:
Chekai, divcha, do vechora,
Bude hlopec abo cera
Zarazicka – zaraz.