Dety katalys na karusely, dety letely,
Parya-rya, kak ptyci.
Ehaly ljudy lokomotyvom, padaly ljudy
Nenaro-rokom s mosta.
Vot tak, mi vse podobni vode:
Seichas – v ruche, a zavtra – v oblake.
Nehodovaly dva hulyhana, byly nevynnih
Vo dvore-re cepyamy.
Ele dobyly ljudy lomamy teh hulyhanov,
Mamai slovno proshёl.
Smotry, vytaet v oblakah
Apokalypsys.
Ya dohadalsya, ne potomu ly mi potonuly
V bezbreznosty?
Nas Vodoley ne odolely y uletely
V ra-rai.
V ljuboi pilynke y v tebe
Sydyt Apokalypsys.