Sluhai nebo, zemle radii slavno

Sluhai nebo, zemle radii slavno!
Pryishov krestytysya Hospod yavno.
Hotuisya, iordane, Ty kresty, ioane,
Vladyku vsih!

Struyi vod tekuchy, kypily dnes,
Zi strahu zatryassya Krestytel ves.
Ne smiye pidnesty ruky, ani znesty
Na Vladyku.

Tvorec predvichnyi tak povidaye:
"Kresty, ioane, tak podobaye!"
"Ne smiyu, Vladyko! bo imya velyke
Lyakaye mya!"

Potim vodoyu holovu zlyvaye,
Vsyu sylu vorozu vidnymaye.
I zlomyv vodoyu, syloyu krestnoyu
Voroha vsih.

Se Ahnec (vzyvaye) Bozyi stoyit,
Kotryi spasty pryishov ves ljudskyi svit.
Hrihy vidpuskaye, holovu styraye
Zmiyevuyu.

V vydi holuba Duh sya unosyt,
Nad holovoyu Yeho sya znosyt,
Nebesa rozvodyt i vid Otcya shodyt
Hlas do Syna:

"Sei Syn vozljublenyi, poslushaite!
V nim ya upodobav, usi se znaite,
Kotryi vam hotuye carstvo i daruye
Viruyuchym."