Nebo v lastovynni

I v kotryi raz pryhodyt osin tak nezdano
I rozpuskaye svoyi vity nache kosy
I po asfaltu doshch maljuye filihranno
Svoyi neraiduzni prohnozy

Pryspiv:
My z toboyu idemo nache v chomus vynni
A nad namy nebo, nebo v lastovynni
My z toboyu idemo razom poodynci
A nad namy, a nad namy nebo v sribnii pavutynci

Ty skazesh shcho nevdovzi proide zovta osin
Za neyu budut znov zyma, vesna i lito
I te shcho z namy ye teper i bulo dosi
Ty bilsh ne hochesh povtoryty

Pryspiv