Oi tam, on tam na rozdorozu

Oi tam, on tam na rozdorozu,
Hei, hei, na rozdorozu –
Tam korshma nova,
Oi tam ze si napyvaly kozachenky dva.
Oi pyly-pyly ta i ne platyly,
Hei, hei, ta i ne platyly,
Molodenku [korshmarochku] z sobov pidmov’yly
Hei, hei, z sobov pidmov’yly*.
Molodenka [korshmarochka] durnenka bula,
Nabrala sribla-zlota i povandruvala.
Oi idut, idut – vze doba ta i sela nema.
– Vertaimosya, kozachenky, nazad do sela.
– Chiba ze by my, molodenki, durnenki buly,
Shchoby my si do sela nazad vertaly?
Ta i uzyaly [korshmarochku] popid bili boky,
Kynuly [korshmarochku] u Dunai hlubokyi.
– Cy lipshe, [korshmarochko], ta udoma spaty,
Cy lipshe, [korshmarochko], v Dunayi plavaty?
Vernulysya kozachenky nazad do sela,
Sily sobi v orendari po konec stola:
– Choho ty si, orendaryu, tak zasumovav?
Vidav ze ty, orendaryu, zinku pohovav?
– Yak ze meni, molodomu, ta i ne sumovaty,
Ta vze try dni i try nedili, yak pishla z haty.
– My vydily [korshmarochku] na vkrai Dunaya.
[Vidav ze to, orendaryu, ta zinka tvoya].
– Koly z vy yi, kozachenky, [ta] tam vydily,
Oi to z vy yi, kozachenky, sami vidvely.
– Oi dai ze nam, orendaryu, dobre yisty-pyty,
Ta yak hochesh, molodenkyi, ishche v sviti zyty.